Přejít k hlavnímu obsahu

Konference Provoz vodovodů a kanalizací

1. 11. 2023 - 2. 11. 2023
WELLNESS HOTEL BABYLON, Liberec

Program konference Provoz vodovodů a kanalizací

Organizační pokyny

Další možnosti parkování

Nabídka ubytovací kapacity za výhodnější ceny ve WELLNESS HOTEL BABYLON – kapacita plně vyčerpána

Nabídka ubytovací kapacity za výhodnější ceny v Clarion Grandhotel Zlatý Lev

Nabídka ubytovací kapacity za výhodnější ceny v Pytloun Grand Hotel Imperial ****

Generální partneři:

Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.; Severočeská vodárenská společnost a.s.

Hlavní partneři:

DHI a.s.; ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o.; EUTIT s.r.o.; GDF spol. s r.o.; Georg Fischer Rohrleitungssysteme GmbH, odštěpný závod; HAWLE ARMATURY spol. s r.o.; IoT.water a.s.; Jako, s.r.o.; Kamstrup A/S – organizační složka; Pfaffinger Bau SE; Popron Systems s.r.o.; Pražské vodovody a kanalizace, a.s.; Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.; Schneider Electric CZ, s.r.o.; SIMONA Plast-technik s.r.o.; SUEZ Water CZ, s.r.o.; TIBA BETON CZ, s.r.o.; vonRoll hydro (cz) s.r.o.

Ostatní partneři, vystavovatelé a inzerenti:

AVK VOD-KA a.s.; Aliaxis Česká republika, s.r.o.; Atlas Copco s.r.o.; B M H, spol. s r.o.; CS-BETON s.r.o.; DISA s.r.o.; DoDo Technik s.r.o.; ELMO-PLAST a.s.; ENVI-PUR, s.r.o.; Fontana R, s.r.o.; GIST, s.r.o.; HACH LANGE s.r.o.; HDR SERVIS s.r.o.; HECKL s.r.o.; HUBER CS spol. s r.o.; HUTIRA s.r.o.; Kapka spol. s r.o.; KASI, spol. s r.o.; KEMIFLOC a.s.; KSB - PUMPY + ARMATURY s.r.o., koncern; Line Control s.r.o.; LK Pumpservice, společnost s ručením omezeným; MEGGER CZ s.r.o.; MIVALT s.r.o.; PFT, s.r.o.; Pipelife Czech s.r.o.; PREDL GmbH; Prefa Brno a.s.; Radeton, s.r.o.; Rädlinger primus line GmbH; SAINT-GOBAIN PAM CZ s.r.o.; SEZAKO Prostějov s.r.o.; TECAM PCV a.s.; Technoma a.s.; Testo, s.r.o.; TITAN-METALPLAST s.r.o.; TRAN-SIG-MA spol. s r.o.; TRASKO BVT, s.r.o.; VAG s.r.o.; Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí a.s.; Wavin Czechia s.r.o.; XYLEM Česká republika spol. s r.o.

Hlavní a ostatní mediální partneři:

Časopis Moderní obec, časopis Sovak, časopis Stavebnictví, iVodarenstvi.cz, Nase-voda.cz, Průmyslová ekologie, Stavební a investorské noviny, Stavební server, Vodarenstvi.cz

Odpovědi na otázky položené na konferenci. 

Ekonomika

Otázka

Odpověď

Jak cenová regulace reflektuje investice spojené s provozními úsporami plně uznatelných položek (chemikálie, energie)?

Současná cenová regulace nastavena tak, že pokud v daném roce jsou náklady nižší než plánované a prodávající si vyčerpal 7% meziroční navýšení zisku v ceně, jde úspora plně ve prospěch konečného spotřebitele v ceně pro další období (t+2). Pokud je úspora razantnější, je nutné aktualizovat kalkulaci v daném roce, případně dobropisovat úsporu konečnému spotřebiteli v čase t+1. Tedy současná regulace nepodporuje inovační aktivity, neboť úspora není dělená, ale převedena ke konečnému spotřebiteli.

Je vhodnější režijní náklady do kalkulací rozpouštět podle kubíků na jednotlivé provozy nebo podle náročnosti obslužnosti sítě?

Rozpouštěcí základna režijních nákladů je plně v rukou prodávajícího. Je tedy pouze a jen na něm co si zvolí. U vodárenských společností je to zpravidla m3 fakturované vody, protože tento údaj je nejdostupnější. Ale lze zvolit i jiný údaj, který bude lépe zobrazovat specifické potřeby dané společnosti.

Kdo stanovuje metodiku pro specializovaný finanční úřad při cenových kontrolách? Zdá se, že kontroloři mají úplně jiná školení a metodiku než provozovatelé.

Na metodice pro Specializovaný finanční úřad spolupracuje Ministerstvo financí s Generálním finančním ředitelstvím a Odvolacím finančním ředitelstvím. MF nemá informaci, že by školení byla v rozporu s touto metodikou. Na školeních jsou rozebírány pouze standardní případy, SFÚ často ale řeší případy nestandardní. S případným zjištěním rozporu se neváhejte obrátit na Ministerstvo financí.

Jak vidí MF stanovení podmínek pro různě velké subjekty, především jejich vymahatelnost? Menší subjekt není terčem kontrol. Jak chcete přistupovat k tomuto?

Subjekty ke kontrole jsou vybírány na základě podnětů a rizikové analýzy. Kontrolovány jsou všechny subjekty, s ohledem na počet subjektů na trhu a jejich významnosti, jsou menší subjekty kontrolovány výrazně více.

Jak se staví regulátor (MZe, MŽP) k poskytování dotací na vybudování nové infrastruktury, která vede k další atomizaci a nevyužití stávající infrastruktury?

Ministerstvo financí neposkytuje žádné dotace, které by měly za následek atomizaci infrastruktury. Ministerstvo financí svými kroky podporuje sjednocování funkčních celků pro zajištění efektivního provozu při dlouhodobé bezpečnosti a plynulosti dodávek vody.

Neuvažuje MF ve spolupráci s ostatními ministerstvy o blokaci přístupu k dotacím obcím, neplnícím podmínky, např. aby obec nemohla dostat dotaci na školku.

Předmětné dotace ani jejich podmínky nejsou v působnosti MF.

MŽP a MZe: Lze očekávat definitivní konec dotací, které zásadně ovlivňují další atomizaci oboru a lhůtu omezující následný vstup do většího lokálního subjektu?

Na první část dotazu, zda lze očekávat definitivní konec dotací, nelze závazně odpovědět. Aktuálně se připravuje finální podoba návrhu revize Směrnice o čištění městských odpadních vod (č. 91/271/EHS), ze které mohou vyplývat další investiční potřeby do vodohospodářského sektoru a debata ohledně přípravy budoucího programového období je teprve v počátcích. V této chvíli není vůbec zřejmé, v jaké výši prostředky budou k dispozici a s jakou prioritizací.
V rámci druhé části dotazu je nutno uvést, že na situaci, kdy jsme v ČR svědky v čase stále rostoucího počtu vlastníků a provozovatelů vodohospodářské infrastruktury (dle zdrojů MZe bylo v roce 2022 v ČR evidováno 8153 vlastníků a 3091 provozovatelů), reagují také dotační pravidla OPŽP.
Podmínky poskytování dotací z OPŽP v oblasti vodovodů a kanalizací historicky vycházejí z tzv. Podmínek přijatelnosti vodohospodářských (VH) projektů schválených Evropskou komisí a současně naplňují pravidla národní oborové regulace.
Příjemci OPŽP jsou zavázáni dodržovat pravidla pro cenotvorbu, zajistit požadovanou kvalitu poskytovaných služeb, včetně naplnění výkonových ukazatelů a pravidel pro monitoring a sankce.
Příjemci z OPŽP se zavazují zajistit tzv. finanční udržitelnost projektů, resp. projekty dotčené VH infrastruktury ve smyslu generování minimálních zdrojů na obnovu v cenách pro vodné a stočné. Povinnost tvorby prostředků na obnovu dle OPŽP nepochybně alespoň částečně narovnává stávající neuspokojivý stav v oblasti obnovy na straně vlastníků VH infrastruktury, a to jak po stránce finanční, tak po stránce edukační.
Pro zamezení další fragmentace infrastruktury je v OPŽP uplatňována podmínka tzv. hlavního vlastníka. Tato podmínka vychází z historických zkušeností při implementaci OPŽP a požadavku Evropské komise nepřipouštět další tříštění infrastruktury, resp. provozních celků infrastruktury. Smyslem tohoto požadavku je jednodušší udržení cenové solidarity, eliminace tříštění vlastnické a provozní infrastruktury na malé a obtížně provozovatelné celky, v neposlední řadě pak méně problematické splnění podmínek udržitelnosti dotací dotčené VH infrastruktury v dané složce pitné/odpadní vody.
Pro specifické případy vlastnicko-provozních vztahů je nově v OPŽP připuštěna výjimka z podmínky hlavního vlastníka, která umožňuje realizovat projekt z OPŽP žadateli v postavení minoritního vlastníka s podmínkou, že po realizaci projektu bude dotčená VH infrastruktura převedena na hlavního vlastníka na relevantním území. Budoucí nabyvatel majetku se zavazuje zcela plnit závazky vedoucí k naplnění podmínek poskytnutí dotace, kladené na příjemce podpory. Tento postup tak v podmínkách OPŽP představuje možnost scelování VH infrastruktury v oblastech, kde byla/je stávající VH infrastruktura vlastnicky roztříštěná a z hlediska své velikosti obtížně efektivně provozovatelná.
Veškeré podmínky čerpání dotací z OPŽP na realizaci VH projektů jsou potenciálním žadatelům zpřístupněny na webových stránkách www.opzp.cz. Každý zájemce o dotaci má tak možnost se s podmínkami seznámit a uvážit, zda na jejich plnění přistoupí. V případě potřeby jsou zástupci poskytovatele dotace vždy připraveni se žadateli možnosti naplnění dotačních podmínek předem konzultovat.

Nemyslíte si, že by na vodné /stočné, respektive na energie, bylo správné nulové DPH?

Nastavení sazeb DPH u jednotlivých výrobků a služeb spíše než cokoliv jiného sleduje možnosti státního rozpočtu a jeho naplnění. Bylo by zcela jistě příjemné obecně u energií hradit nulovou sazbu s odkazem na jejich sociální citlivost a nezbytnost pro člověka, ale stejné důvody bychom nalezli u celé řady jiných položek např. potravin, bydlení apod. Obecně je to politické rozhodnutí vlády, kdy bez změny objemu vládních výdajů nelze očekávat snížení vládních příjmu např. prostřednictvím významné redukce sazby DPH. Tedy s vizí souhlasím, ale myslím si, že je za současných podmínek naprosto nerealizovatelná.

Jakým způsobem bude reagovat Finanční model (OPŽP) na případné další nárůsty cen energii, když již byly vyhlášeny meziroční indexy pro rok 2024.

Z reakce SFŽP je patrné, že v roce 2024 nebude provádět žádná mimořádná opatření jako v roce 2023, který byl svým rozsahem a dopadem naprosto mimořádný. Z pohledu SFŽP je tedy rok 2024 naprosto standardní a jednotliví příjemci dotace musí plně respektovat předepsaná pravidla v rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Pitná voda

 

Otázka

Odpověď

Dr. Kožíšek: Nebylo správnější vysvětlit, jak je to s kontrolou vody a že existuje něco jako organoleptické zkoušení s přesně definovanými pravidly?

Je pravda, že existuje organoleptické zkoušení pitné vody, které má mnoho akreditovaných vodohospodářských laboratoři v rozsahu své akreditace. Výsledky této akreditované zkoušky organoleptických vlastností pitné vody by měly být rozhodčí při posouzení pachu a chuti vody.

Dr. Kožíšek: U pitné vody řešíme relevanci různých látek, ale neřešíme její původ a kvalitu surové vody. – není to divné?

Orgán ochrany veřejného zdraví neřeší kvalitu surové vody. Kvalita surové vody a její ochrana (ochranná pásma vodních zdrojů) je řešena zákonem o vodách, který je v gesci MŽP. Aktuálně je prováděcí vyhláškou k zákonu o vodách č, 50/2023 Sb. dána podnikům Povodí povinnost zpracovat rizikovou analýzu povodí související s místem odběru surové vody; první zpracování této rizikové analýzy má být provedeno v polovině roku 2027.

Jaký je váš názor na výsledek a závěry v kauze Bečva? Jaké jsou přijaté opatření pro zajišťování důkazů při obdobné katastrofě? Odběr vzorků atd.

Soudní rozhodnutí ohledně otravy řeky Bečvy z 20. září 2020 MŽP respektuje, i když jde zatím o nepravomocný rozsudek. Je nešťastné, že soud nedokáže najít viníka a uložit patřičný trest. Podstatné je ale to, aby se podobné události na českých řekách neopakovaly. 

K tomu přispěje aktuálně v Poslanecké sněmovně projednávaná tzv. havarijní novela vodního zákona. Tato novela, která zavádí tři zásadní věci:
1) zcela novou povinnost kontinuálního měření. Tato povinnost se týká vybraných znečišťovatelů, a to z hlediska složení jimi produkovaných a vypouštěných odpadních vod, tj. subjektů, produkujících odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, prioritních nebezpečných látek nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 vodního zákona, části II bodů 1 (sloučeniny vyjmenovaných metaloidů a kovů) a 9 (kyanidy). Vybrané okruhy nebezpečných závadných látek jsou akutně toxické pro vodní prostředí a mohou způsobit závažnou havárii.
2) Druhým pilířem je zavedení registru všech výpustí do toků. Jedná se o důležité preventivní opatření spočívající v zavedení elektronické evidence všech výpustí ze zdrojů znečištění do vod povrchových, spravovat tento registr bude Ministerstvo životního prostředí. Registr výpustí bude sloužit subjektům podílejícím se na řešení havárií a šetření jejich příčin, jakož i pro shromažďování informací o potenciálních zdrojích ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.
3) Novela jasně rozděluje kompetence při šetření podobných havárií. Smyslem a účelem této změny je jednoznačné vymezení kompetencí jednotlivých subjektů podílejících se na zmáhání havárie. Šetření příčin i řízení prací při zneškodňování havárie přísluší vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie, který si může dále vyžádat spolupráci ČIŽP, správce povodí, Policie České republiky, Vojenské policie a vodoprávních úřadů, jejichž správní obvody byly či mohou být havárií zasaženy. Při řízení prací při zneškodňování havárie navíc s vodoprávním úřadem spolupracuje Hasičský záchranný sbor ČR. V návrhu novely je doplněna možnost ČIŽP převzít řešení havárie, jde-li o havárii, kterou lze řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí. Co se týče povinnosti zajištění odběru vzorků, je tato povinnost nově stanovena příslušnému správci povodí.

Neměl by být konečně zapojen původce znečištění pesticidními látkami (tedy zemědělec) do procesu sjednání nápravy, aby voda vyhovovala?

Proces diskuse a spolupráce s hospodařícími subjekty byl zahájen již v r. 2011, kdy byl zpracován 1.Národní akční plán k udržitelnému používání pesticidů, povinnost vyplynula ze Směrnice EP a Rady č. 2008/128/ES. Najít společné řešení zemědělských subjektů a vodohospodářů je komplikované, každý obor má svůj úhel pohledu. Je známo, že pesticidy nalézané ve vodách mají ve většině případů původ v zemědělství. V roce 2019 vyhlásil ministr zemědělství pilotní program pro subjekty hospodařící v ochranných pásmech vodních zdrojů, který je již uplatňován v ochranném pásmu vodárenské nádrže Švihov na Želivce. Hospodaření v tomto pásmu je upraveno metodikou OPVZ VN Švihov s prioritou zlepšení kvality vod. Obdobný program je postupně připravován na další vodárenské nádrže. Aktuálně je na úrovní EU v návrhu Nařízení k udržitelnému používání pesticidů, které by mělo nahradit výše uvedenou Směrnici. Součástí tohoto nařízení je rozpracován i princip zapojení znečišťovatele do celého procesu. Nařízení se projednává na úrovni Evropský parlament, Rada Evropy, Evropská komise. Po jeho schválení bude Nařízení přímo aplikovatelné v členských státech EU.

Budou se řešit přímo výrobci  farmak? Jsou to největší producenti farmak v ov?

V současnosti je diskuse mezi vodohospodáři a farmaceutickými firmami minimální. Jedna věc je vypouštění odpadních vod z farmaceutické výroby, to by mělo být ošetřeno kanalizačním řádem. Druhá věc je skutečnost, že každý, kdo užívá nějaké léky se dé factó stává producentem léčiv, která nalézáme v odpadních vodách. V rámci různých projektů jsou individuálně řešeny odpadní vody ze zdravotnických zařízení.

Uvedené koncentrace v závěru Povodí Vltavy nemusí charakterizovat stav koncentrací v povodích s malou vodností a velkým počtem obyvatel. Máte i takové výsledky?

K dispozici jsou výsledky povrchové vody z kontrolních profilů Povodí, výsledky podzemních vod z kontrolních vrtů ČHMÚ, které jsou shromažďovány v celostátní databázi, kterou spravuje ČHMÚ. Do této databáze přispívají i provozovatelé VaK, kteří mají povinnost výsledky surové vody (povrchové i podzemní) předávat do této databáze. Měly by tak být víceméně plošně pokryty informace o kvalitě vod v ČR.

Nelze přeci zobecnit závěry monitoringu pouze vybrané skupiny farmak na jedné lokalitě na celou ČR ani pro další skupiny mikropolutantů (pesticidy, sladidla).

Viz předchozí odpověď. Závěry jsou formulovány na základě výsledků shromážděných v databázi ČHMÚ.

Bude riziková analýza rovněž jako jedno z opatření doporučovat provozovatelům vhodné technologické řešení pro odstraňování cizorodých látek? Víme jaké?

Riziková analýza by měla odhalit úzká místa v celém procesu zásobování pitnou vodou a na tato rizika by měl zpracovatel rizikové analýzy reagovat návrhem cílených opatření. Pokud bude takovým nápravným opatřením úprava či doplnění technologie, to vyplyne z konkrétního posouzení rizik. Rizika by měla být řízena a pokud nebude možné rizika řídit jinak, než, že bude upravena či doplněna technologie úpravy, musí toto opatření navrhnout zpracovatel posouzení rizik pro konkrétní případ.

ČOV

 

Otázka

Odpověď

Jaký má stát právní nástroj pro vynucování povinností dle novely UWWTD v případě požadavků na výstavbu nových ČOV.

Na směrnici z roku 1991 a povinnost odkanalizování aglomerací nad 2 000 EO reagovala novela vodního zákona č. 20/2004 Sb.:

Závěrečná a přechodná ustanovení
6. Obce, jejichž současně zastavěné území je zdrojem znečištění o velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel, nebo ty, které této velikosti dosáhnou do 31. prosince 2010, jsou povinny nejpozději do 31. prosince 2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle § 38 odst. 5 vodního zákona, ve znění tohoto zákona: Obci, která nesplní povinnost stanovenou v čl. II bodě 6 zákona č. 20/2004 Sb., může Česká inspekce životního prostředí uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.