Tvorba suspenze při úpravě vody – Teorie a praxe
Publikace popisuje chemické složení a vlastnosti anorganických a organických znečišťujících příměsí nejčastěji se vyskytujících v povrchových vodách i činidel používaných při úpravě vody. Pojednává o působení přitažlivých a odpudivých sil mezi částicemi těchto příměsí a činidel při jejich vzájemném kontaktu. Zabývá se mechanizmy destabilizace a průběhem agregačních procesů a uvádí základní přehled zařízení využívaných k homogenizaci destabilizačních činidel a k tvorbě suspenze (agregaci). Pozornost je věnována také vlastnostem agregátů, které zásadním způsobem ovlivňují následné separační postupy a metodám jejich měření. Publikace rovněž přináší informace o možnostech sledování a hodnocení účinnosti procesů destabilizace a agregace, zabývá se jejich optimalizací pomocí laboratorních i poloprovozních testů a shrnuje poznatky o upravitelnosti surové vody s obsahem jílových minerálů, huminových látek a látek produkovaných fytoplanktonem. Díky vyváženému poměru mezi teoretickými aspekty destabilizace a agregace a z nich vyplývajícími praktickými závěry je kniha určena nejen technologům a zaměstnancům vodohospodářských společností, ale i posluchačům technických a přírodovědných vysokých škol zabývajících se problematikou technologie vody a životního prostředí.