Informační technologie se staly díky pandemii covid-19 běžnou součástí pracovního dne řady z nás a tahle situace platí i ve vodárenství. Webinář se zaměřil na virtuální prezentaci vodárenského oboru, zejména prostřednictvím nových médií, a seznámil účastníky s nejnovějšími trendy ve světě sociálních sítí a rovněž se strategií při zavádění sítí u vodárenských společností.
V úvodu vystoupil ředitel SOVAK ČR Ing. Vilém Žák. „Vodárenství vyvíjí záslužnou činnost, bez které bychom se zvlášť za pandemie neobešli. Média jsou mocným nástrojem z hlediska vnímání každého oboru, vodohospodářského nevyjímaje,“ uvedl Ing. Vilém Žák. Spolek připravil webinář ve snaze představit praktické ukázky využití sociálních sítí jak při komunikaci s klienty, tak při vytváření pozitivního obrazu vodovodů a kanalizací. „O vodárenství se mluví zejména v souvislosti s cenami vody, ale obor má co nabídnout, médiím je možné předestřít i daleko širší záběr zajímavých témat,“ doplnil Ing. Vilém Žák. Ve spolupráci s pHmedia Czech Republic s.r.o. připravuje SOVAK ČR video na téma vody potřebné v první linii a na webináři byla představena první ochutnávka takového videoklipu. Vodárenské společnosti byly vyzvány ke spolupráci a sdílení médií na sociálních sítích s # vodavprvnilinii. Téma sociálních sítí přednesli Pavel Hájek, lektor a poradce komunikace pHmedia Czech Republic s.r.o., Mgr. Jiří Paul, MBA, předseda představenstva Vodovody a kanalizace Beroun, a.s. (VAK Beroun), místopředseda výboru CzWA a člen představenstva SOVAK ČR, a Mgr. Marek Síbrt, vedoucí komunikace Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava a.s. (SmVaK Ostrava a.s.).
Pavel Hájek zmínil nejčastěji používané sociální sítě v České republice a zaměřil se zejména na ty, které by mohly být vhodné k využití pro vodárenské společnosti. Věnoval se také tvorbě obsahů a publikačním plánům pro sociální sítě. Jednou z důležitých zásad je, že by texty měly být odlišné od tiskových a technických zpráv a přinést zásadní vypovídající sdělení. V potaz je třeba vzít i to, že sociální sítě očekávají kreativitu a využívání moderních prvků komunikace. Pavel Hájek doporučuje také mít připravený mediaplán, tedy, co bude vodárenská společnost zveřejňovat, a to minimálně po dobu 10 týdnů. K provazování informací mohou pomoci například i hastagy. Klíčové je využití videa. Pozornost byla následně věnována tomu, jak úspěšně zvládnout krizovou komunikaci.Leitmotivem prezentace Mgr. Marka Síbrta byla výzva, aby společnosti využily příležitosti a neváhaly představit obor se všemi svými přednostmi, doslova zmínil „vyveďme vodárenství ze stínu“. Je třeba přímo aktivně nabízet médiím pozitivní témata. Doporučuje přitom začít u regionálních médií a také se nebát ekonomických témat a vysvětlovat je. Uvedl ze své praxe konkrétní příklady komunikace na sociálních sítích nejen ze SmVaK Ostrava a.s., ale i z portálu Vodarenstvi.cz, nad nímž má ideový dohled. Pro Vodarenstvi.cz funguje výborně zejména Twitter, který je jak užitečnou platformou pro diskusi, tak se také daří díky němu rozšiřovat skupinu uživatelů.
Rovněž další přednášející Mgr. Jiří Paul, MBA, přinesl pohled ze dvou subjektů, středně velkého provozovatele (vlastníka) vodovodů a kanalizace VAK Beroun a zájmového sdružení CzWA. Zmínil mimo jiné LinkedIn, který je vynikajícím nástrojem pro jednoduchost sdílení informací ve firmě a jako ukázka toho, že je společnost zajímavý zaměstnavatel. Velmi dobře funguje zejména pro CzWA, která zde mimo jiné propaguje vzdělávací aktivity. U facebookového profilu zmínil význam tvůrce obsahu, který může a nemusí být totožný se správcem. Správce a editoři jsou důležití, neboť je zapotřebí každodenní dohled, a to i během víkendu, kdy uživatelé mají více času na sociální sítě. Editor se pak často neobejde bez podpory těch, kdo mu jsou schopni dodat fotografie, videa přímo z terénu. Mgr. Jiří Paul, MBA, zdůraznil, že webový profil je jakousi pomyslnou nástěnkou, která společnost reprezentuje navenek, ale uživatelé sem nechodí pravidelně a aktivně. Naopak při využití sociální sítě se daří cílit přímo na zákazníka, či na toho, koho chcete oslovit. Podle jeho názoru lidé ve výsledku nepřisuzují zprávě samotné takový význam, ale podstatný je dojem, který jim zůstane v mysli, takzvaný „otisk pozitivní zprávy“.
V závěrečné diskusi byl vznesen dotaz na užitečnost fungování na sociálních sítích v malých municipalitách. Pavel Hájek uvedl příklad Dolní Cerekve na Vysočině s 1 300 obyvateli, aktivita městyse na sociálních sítích je masivní a například letošní masopustní průvod přenášeli na facebookové stránky online. Vždy je však třeba rozvážit v konkrétním případě, jak velká v dané lokalitě je skupina uživatelů komunikajících tímto způsobem.
Nepochybně se vyplatí zamyslet se nad tím, zda by i pro vaši společnost nebyla smysluplná aktivita na sociálních sítích. Jak uvedl na webináři Mgr. Jiří Paul, MBA: „K moderní provozovatelské firmě skutečnost, že je na sociálních sítích činná, rozhodně patří.“
Ivana Weinzettlová Jungová