Seminář Komunikace obsahově komplikovaných a krizových témat v médiích a na sociálních sítích uspořádalo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s., 21. dubna v Praze. Se svými příspěvky vystoupili poradce v oblasti komunikace a provozovatel portálu iVodárenství Pavel Hájek, manažer vnějších vztahů a mluvčí Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava a.s. (SmVaK Ostrava) Marek Síbrt a zemědělský analytik a vydavatel portálu Naše voda Petr Havel. Seminář zahájil ředitel a člen představenstva SOVAK ČR Ing. Vilém Žák.

Vystoupení všech tří přednášejících vyvolalo mezi posluchači řadu reakcí a následovala živá diskuze.

Pavel Hájek ve své přednášce apeloval na to, aby představitelé vodárenského oboru komunikovali s médii a veřejností co nejpřehledněji, nejjednodušeji a nepropadali se do neadekvátně složité a odborné roviny. I zdánlivě složitá témata je možné reprodukovat jednoduše a srozumitelně, vše se dá vystihnout stručným titulkem. Vždy je nutné zvolenou formu a jazyk přizpůsobit cílové skupině, k níž sdělení směřuje. Vše je vhodné dokládat na konkrétních a dobře pochopitelných příbězích. Pavel Hájek posluchačům přiblížil, jakým způsobem má být strukturována zpráva, aby zaujala jak média, tak následně čtenáře. Základ sdělení musí být přítomen vždy na počátku zprávy, méně významné podrobnosti je možné uvádět až následně. Pravdivý ve většině případů podle něj není mýtus, že novináři zprávy úmyslně zkreslují a vytrhávají informace ze souvislostí. Velmi často je totiž chyba také na straně respondenta. Je třeba mít v patrnosti, že novinář nemusí být expertem v dané oblasti – v našem případě vodárenství – a sdělení proto jen špatně pochopil. Část přednášky byla věnována také krizové komunikaci a sociálním sítím, kdy Pavel Hájek definoval čtyři základní pravidla pro zvládnutí krize: připravenost, kompetentnost, pravdivost, větší význam toho, co si lidé myslí, proti reálnému stavu věcí.

Manažer vnějších vztahů a mluvčí SmVaK Ostrava Marek Síbrt hovořil ve svém příspěvku o specifičnost vodárenského oboru, která má dopad také na oblast komunikace. V porovnání s jinými segmenty působí vodárenství poněkud izolovaně, veřejnost a média jsou s jednotlivými aspekty jeho fungování nedostatečně informovány, představitelé oboru jsou také velmi citliví na negativní publicitu. „Co je ve vodárenství často vnímáno jako riziko, krize nebo nebezpečné téma, přísně vzato v porovnání s jinými segmenty krizová situace z hlediska image nebo vnímání veřejnosti není. Neměli bychom se některých témat, jako jsou například cenotvorba, ziskovost, vlastnická struktura, regulace oboru nebo kvalita vody bát, a naopak je využít ve svůj prospěch a vysvětlit je odpovídajícím způsobem veřejnosti,“ říká Marek Síbrt. Vodárenství je podle něj konzervativním oborem, který je veřejností jako regulovaný obor často vnímán s ohledem na hlavní produkt jako specifický sektor mimo klasický byznys na pomezí byznysu a veřejné služby. To s sebou přináší také řadu problémů. „Při odpovědi na otázku, zda umíme odpovídajícím způsobem vysvětlit vlastní práci, si musíme uvědomit, že příjemci našich sdělení nejsou zaměstnanci vodárenského sektoru, ale laická veřejnost. Proto musíme mluvit jazykem, kterému budou lidé rozumět. Musíme odhlédnout od striktní odbornosti a zvolit vhodnou formu komunikace. V námi prezentovaných tématech se často obtížně orientují jak novináři, tak veřejnost a klíčoví stakeholdeři. V kom je chyba? Není také částečně na naší straně?“ ptá se Marek Síbrt. Podle něj je nezbytné volit vhodné výrazové prostředky a kanály, jimiž své sdělení příjemcům adresujeme. Musíme být schopni se jim přizpůsobit. Není možné zaměňovat jednoduchou a stručnou komunikaci s komunikací hloupou a nedostatečně sofistikovanou. Média na pozitivní a zajímavé informace čekají, musíme být aktivní a jít jim v tomto ohledu vstříc.

Vydavatel portálu Naše voda Petr Havel hovořil ve své přednášce o zajímavosti témat z pohledu vydavatele odborného média, redakčních postupech při zpracování obsahově komplikovaných témat a podkladech, které jsou poskytovány médiím. „Novináři z neodborných médií nemají potřebné detailní informace o specifických oborech a nemá smysl je do problematiky detailně zasvěcovat. Faktografická prezentace dat je na ústupu, převážná část sdělení je postavena na bázi emocí, příběhů, mediálních zkratek a obecných, často zjednodušujících, sloganů. Nad prezentací dat vítězí grafické prvky, instruktážní videa, společensky atraktivní rovina problému, která zdaleka nemusí být tou podstatnou. Fenoménem doby je také recyklace již zveřejněných zpráv bez ověření jejich faktičnosti,“ vysvětloval Havel. Zároveň přidal několik tipů, jak zvýšit atraktivitu podávaných informací a vysvětlit fakta laické veřejnosti. Pohovořil také o prevenci rizik nepravdivých a zavádějících informací.

Více se dozvíte v podrobnějším článku v některém z dalších čísel časopisu Sovak.

Zprávu ze semináře připravil Marek Síbrt, Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.