Mezinárodní konference Počítáme s vodou 2022 s podtitulem Přístupy k implementaci modro-zelené infrastruktury představila účastníkům různé úhly pohledu na problematiku, který s klimatickou změnou stále nabývá na významu. Úvodní blok konference byl věnován systémovému přístupu k modro-zelené infrastruktuře v České republice. Odpolední blok přednášek se silným zastoupením zahraničních hostů nabídl příklady konkrétních projektů a koncepcí. Závěrečná panelová diskuse přinesla zajímavý vhled do porozumění pojmu modro-zelená infrastruktura z pohledu různých profesí i státní a místní správy.
Na úvod účastníky přivítal doc. David Stránský z CzWA. Shrnul vývoj v oblasti hospodaření s dešťovou vodou v České republice v posledních letech, upozornil na posuny ve vnímání pojmu modro-zelená infrastruktura i na koncepční materiály vypracované pro české prostředí, včetně Studie pro hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích, kterou vypracovala CzWA pro Ministerstvo životního prostředí.
![Jaroslav Holler hovoří o implementaci MZI v Plzni, foto: archiv 01/71 ZO ČSOP Koniklec](/sites/default/files/2023-03/5.Jaroslav%20Holler%20hovo%C5%99%C3%AD%20o%20implementaci%20MZI%20v%20Plzni.jpg)
V prvním bloku přednášek tematicky věnovanému systémovému přístupu k modro-zelené architektuře vystoupili především zástupci státních institucí a místní samosprávy. Ing. Arch. Karel Wirth se v úvodu svého příspěvku zaměřil na samotný pojem modro-zelená infrastruktura, jeho vývoj v čase a také na to, jak se problematika modro-zelené infratstruktury promítá do nového stavebního zákona. Mgr. Kateřina Rabiňáková z Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy se zabývala vymahatelností legislativy týkající se modro-zelené infrastruktury. Upozornila na to, že modro-zelená infrastruktura je definována až v novém stavebním zákoně, který ještě nevstoupil v platnost, zatímco podzákonné předpisy a technické normy s ní stále nepočítají. Ing. arch. Jaroslav Holler z Ústavu koncepce a rozvoje města Plzně přidal pohled z hlediska místní správy při prosazování koncepčního přístupu k modro-zelené infrastruktury v rámci krajského města. Dr. Harald Sommer z berlínské společnosti Sieker představil některé ze starších berlínských projektů modro-zelené architektury, na nichž se jako podílel jako konzultant, a zhodnotil jejich současnou funkčnost. Velmi zajímavá byla přednáška Dr. Kyung-Ho Kwona, která tento blok uzavřela. Představil přístup k decentralizovanému hospodaření s vodou na území měst Soul a Andong, včetně akumulace vody v období dešťů a jejího pozdějšího využití v období sucha.
![Kevin Barton zdůrazňuje kreativitu při návrhu MZI](/sites/default/files/2023-03/7.Kevin%20Barton%20zd%C5%AFraz%C5%88uje%20kreativitu%20p%C5%99i%20n%C3%A1vrhu%20MZI_0.jpg)
Přednášky druhého bloku z větší části na příkladech konkrétních realizací poukazovaly na překážky, na něž naráží snahy o koncepční přístup k modro-zelené. Kevin Barton z Robert Bray Associates Ltd. (Velká Británie) poukázal na skutečnost, že řada v městské krajině realizovaných projektů modro-zelené infrastruktury je špatná v tom smyslu, že technické řešení neodpovídá primárním cílům, s nimiž je modro-zelená infrastruktura do městského prostředí zaváděna, když například vytváří v městské zástavbě nebezpečné překážky v podobě hlubokých zasakovacích kanálů atp. Uvedl zároveň řadu příkladů přírodě blízkých projektů, které z pohledu obyvatele města plní více funkcí (například realizace vodních prvků na školním pozemku, který slouží zároveň jako výuková pomůcka).
![Jo Bradley zdůrazňuje roli MZI pro vytváření habitatů pro živočichy, foto: archiv 01/71 ZO ČSOP Koniklec](/sites/default/files/2023-03/9.Jo%20Bradley%20zd%C5%AFraz%C5%88uje%20roli%20MZI%20pro%20vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20habitat%C5%AF%20pro%20%C5%BEivo%C4%8Dichy.jpg)
Posledním zahraničním hostem konference byla Jo Bradley, ředitelka neziskové organizace Stromwater Shepherds. Výzvu Kevina Bacona přemýšlet o funkčnosti modro-zelené infrastruktury v kontextu města posunula novým směrem, když pojmenovala řadu dalších funkcí, které by mohla a měla plnit také směrem k ochraně životního prostředí a biodiverzity v městském prostředí. Může podle ní například vytvářet habitat pro živočichy ohrožené suchem, ale pouze v případě, kdy projekt bude počítat s akumulací vody, který v tomto místě umožní období sucha přežít. Zmínila také nutnost chránit nejen tyto habitaty před toxickým odtokem z komunikací, což by také mělo být součástí dobře navržených projektů. Stejně tak může modrozelená infrastruktura být jedním z nástrojů, který bude tlumit následky zvyšujících se teplot v centrech měst. Potenciál v tomto ohledu je stále nevyužitý.
![Panelová diskuse se všemi přednášejícími, foto: archiv 01/71 ZO ČSOP Koniklec](/sites/default/files/2023-03/11.Panelov%C3%A1%20diskuse%20se%20v%C5%A1emi%20p%C5%99edn%C3%A1%C5%A1ej%C3%ADc%C3%ADmi.jpg)
O podmínkách pro realizaci modro-zelené infrastruktury v České republice v souvislosti s adaptací na změnu klimatu a posílení resilience lidských sídel a v kontextu stávající i připravované legislativy na závěr odpoledního přednáškového bloku hovořil Ing. Václav Voleman z Ministerstva životního prostředí. V závěru své přednášky představil dotační podporu, která je k dispozici pro realizaci projektů zaměřených na zpomalení odtoku, vsak, retenci a akumulaci srážkových vod, ale také na realizaci zelených střech nebo využití šedé vody.
Radka Hrdinová
SOVAK ČR