Sdružení SOVAK ČR upozorňuje jak své členy, tak i ostatní vlastníky vodohospodářské infrastruktury na to, že aktuální vyhlášení XVI. fázovací výzvy OPŽP k předkládání žádostí o podporu vodohospodářských projektů sebou nese pro žadatele nezanedbatelná rizika.
Výzva je dle názoru SOVAK ČR vhodná spíše pro nositele projektů, které již byly zahájeny a přitom mohou i zpětně vyhovět náročným dotačním podmínkám a nastaveným omezením, ale zároveň mají i potenciál alternativního finančního zajištění. V ostatních případech převažují pro žadatele rizika, a to jak časová, tak i finanční, a v takovém případě důrazně doporučujeme před zpracováním a předložením žádosti opakovaně zvážit konkrétní situaci každého potenciálního zájemce o tento dotační titul.
Nová tzv. Fázovací výzva OPŽP
Operační program Životní prostředí 2007-2013 alokoval do prioritní osy 1 (Vodohospodářské projekty) téměř 2 mld. € z celkových 5 mld. €. Aplikace podmínek Přílohy č. 7 ovšem zásadním způsobem omezila čerpání řadě žadatelů v oboru veřejných vodovodů a kanalizací. Z celkových 24 mld. Kč dosud nealokovaných dotačních prostředků přidělených České republice ve stávajícím programovém tak období připadá právě 13 mld. Kč na Operační program Životní prostředí. Ve snaze maximálně snížit tuto částku, kterou by jinak bylo po roce 2015 nutno vrátit zpět do unijního rozpočtu, se nové vedení Ministerstva životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí rozhodlo využít doslovné znění přechodných ustanovení nového nařízení č. 1303/2013 a vypsat ještě několik nových výzev k předkládání žádostí za toto období i v roce 2014.
Jednou z nich je i XVI. tzv. fázovací výzva, která se týká vodohospodářských projektů zaměřených na podoblast podpory 1.1.1 - Snížení znečištění z komunálních zdrojů a oblast podpory 1.2 - Zlepšení jakosti pitné vody. Výzva byla vyhlášena v březnu a žádosti jsou přijímány do 30. května 2014. Vyhlášená maximální přidělená alokace činí 4 mld. Kč, která se však zřejmě vztahuje pouze na období do roku 2015. Rozpočet pro programové období 2014-2020 totiž není dosud stanoven a s ohledem na změny připravované struktury dotačního financování se očekává, že podpora pro výstavbu a modernizaci vodohospodářské infrastruktury v rámci nového OPŽP za celé programovací období 2014-2020 zřejmě nepřesáhne 20 mld. Kč. Text XVI. výzvy je přitom formulován tak, že rozdělení předkládaných projektů do dvou samostatných fází je nezbytnou podmínkou akceptace žádosti o podporu. Jak bude následně fungovat propojení s novým rozpočtem, není jasné.
Základní problémy Fázovací výzvy pro žadatele
Přestože fázování operací je legitimním způsobem členění finančně nebo časově rozsáhlých projektů, uplatnění obou fází v rámci jedné výzvy je krajně neobvyklý postup, který s sebou pro potenciální uchazeče nese jistá rizika. Problémem je nejen krátkost času na realizaci první fáze, která musí být zcela ukončena do konce roku 2015, ale zejména právní a metodická nejistota spojená se způsobilostí a způsobem určení výše a míry dotace pro následnou druhou fázi v novém období 2014-2020. Výzva je sice oficiálně určena pouze pro projekty ve vysokém stupni připravenosti, ale i v takovém případě je lhůta max. 1,5 roku (červenec 2014 – prosinec 2015) na úspěšnou realizaci první projektové fáze včetně výběrového řízení na zhotovitele vzhledem k očekávané velikosti projektů značně krátká. Navíc, přestože to text výzvy výslovně neuvádí, požadavek na zahrnutí zadávací dokumentace „na realizaci předmětu podpory“ do žádosti je vzhledem k hodnocení projektu jako celek (i přes rozdělení do více fází) přitom nutno vykládat tak, že připravované výběrové řízení se bude týkat obou projektových fází (zřejmě s možností jejich případného rozdělení do samostatných lotů) zároveň. Požadavek na vyhlášení výběrového řízení do měsíce po ukončení příjmu žádostí zároveň znamená, že s největší pravděpodobností bude muset být zahájeno i když ještě nebude známo, zda příslušná žádost uspěla. Přípravě zadávacích řízení tak musí být věnována obzvláště důkladná příprava.
Harmonogram schválení programového dokumentu a následného čerpání finančních prostředků nového období včetně financování očekávaných druhých projektových fází mohou být přitom ohroženy, zejména pokud bude Evropská komise konstatovat, že Česká republika dostatečně neplní předběžné podmínky, z nichž některé se přímo týkají vodohospodářství (adresná analýza potřeb, regulace vodohospodářských služeb). Schválení Dohody o partnerství a návazných programových dokumentů jednotlivých operačních programů však zároveň ohrožují i další konkrétní podmínky, které nemusí vždy souviset pouze s problematikou ochrany životního prostředí. Dosavadní návrh programového dokumentu OPŽP zatím také neobsahuje některé klíčové kapitoly zejména analýzu předchozího období 2007-2013 a informace o veřejné podpoře, které mohou být v souvislosti s fázovací výzvou pro úspěšnost budoucího čerpání podstatné.
Přijatelnost žadatelů Fázovací výzvy
Fázovací výzva je sice teoreticky určena pro všechny přijatelné příjemce bez omezení počtu připojených spotřebitelů resp. ekvivalentních obyvatel, ale vzhledem k tomu, že je určena pouze pro individuální projekty s minimální velikosti celkových nákladů nad 5 mil. EURO (včetně DPH) prakticky vylučuje projekty menších obcí a měst. Další omezení vyplývá ze skutečnosti, že se způsobilost výdajů této výzvy nevztahuje na prosté rekonstrukce vodovodních přivaděčů a rozvodných sítí, a rekonstrukce stokových sítí jsou způsobilé pouze jako součást první projektové fáze. Kumulativní podmínky přijatelnosti navíc zahrnují i požadavek, aby druhá fáze projektu byla způsobilá k poskytnutí podpory v OPŽP 2014–2020, což vzhledem ke stavu příprav tohoto období nelze v současnosti nijak ověřit. Není přitom jasné, jak by byl např. následně řešen rozpor v přijatelnosti.
Riziko vracení dotačních prostředků
Za nejvýznamnější riziko je však nutno považovat především zarážející skutečnost, že i přes upozornění UOHS pokračují národní orgány včetně Ministerstva životního prostředí v riskantní taktice předstírat, že v důsledku přelomového rozhodnutí Evropského soudního dvora v případu Leipzig-Halle z roku 2011 nedošlo k zásadní změně výkladu uplatnění rámce veřejné podpory týkající se veřejné infrastruktury. Následné doporučení Evropské komise COCOF_12-0059-01 přitom požaduje zohlednění důsledků tohoto rozhodnutí při rozhodování o žádostech o podporu předložených již od listopadu 2012, a vodohospodářství je zároveň jedním ze sektorů jmenovitě uvedených v metodické pomůcce Komise tzv. analytických formulářích. Podle evropské judikatury zároveň platí, že bez rozhodnutí Komise nemají příjemci legitimní očekávání právní jistoty použití zvoleného režimu podpory, a to ani tehdy, pokud by byla potvrzena vnitrostátními orgány. Případné zpětné prokazování splnění podmínek pro uplatnění alternativního režimu služeb všeobecného hospodářského zájmu přitom nemusí být vždy úspěšné, a platnost nové mapy regionální podpory by tak mohla znamenat zpětnou revizi základní míry podpory na pouhých 25 % způsobilých výdajů.
Riziko ještě umocňuje pokračující závaznost použití výpočtových nástrojů finanční a ekonomické analýzy, které jsou právně založeny na platnosti čl. 55 končícího nařízení č. 1083/2006, a tedy označení těchto projektů jako opatření mimo režim veřejné podpory. Tento modelový výpočet je i jednou z povinných příloh žádosti výzvy č. XVI. I přes nedávno zveřejněné dílčí aktualizace navíc tyto nástroje dlouhodobě obsahují závažné chyby a neaktuální makroekonomická data, což ve svém důsledku může vést k dodatečnému zpochybnění v žádosti předložené a případně již schválené výpočtové míry dotace. Pro nové období a v souvislosti s fázovací výzvou pro druhé fáze projektových žádostí přitom na základě čl. 61 nařízení č. 1303/2013 dochází k úpravě posuzování projektů s čistými příjmy s dopadem na pokračující platnost těchto nástrojů. V této souvislosti je pak zvláště nutné upozornit na požadavek fázovací výzvy, aby předkládaná žádost obsahovala také čestná prohlášení, ve kterých se žadatel zaváže k dokončení druhé fáze projektu v rámci období 2014–2020 a zároveň prokáže, že má finanční prostředky pro realizaci celého projektu - obou jeho fází, tj. o zajištění zdrojů na financování veškerých výdajů projektu, na které nebude poskytnuta podpora z ERDF/FS, Fondu nebo ze státního rozpočtu – kapitoly 315. Pomineme-li okolnost, že požadavek na prokázání zajištění financování odporuje základním principům dotačního financování, pak je třeba zdůraznit, že taková prohlášení přenášejí výše zmíněná rizika na příjemce.
Ing. František Barák
předseda představenstva SOVAK ČR