V roce 2015 vláda schválila nové nařízení vlády č. 401/2015 Sb. o vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Přestože předkladatel nového nařízení vlády („NV“) Ministerstvo životního prostředí („MŽP“) jako hlavní důvod přijetí nového NV uváděl potřebu transpozici směrnice 2013/39/EU (prioritní látky), samotná předkládací zpráva se majoritně věnovala tématu nejlepších dostupných technologií („BAT“) kdy podle názoru MŽP jsou „současně nastavené číselné hodnoty BAT pro jednotlivé ukazatele znečištění nastaveny blízko emisním standardům, nereflektují reálně dosažitelné hodnoty a na rozdíl od průmyslových odpadních vod není pro městské odpadní vody uvažováno použití BAT technologií.“
Vlastní návrh nového nařízení byl počátkem dubna 2015 zaslán MŽP do meziresortního připomínkového řízení („MPŘ“), a to bez jakéhokoliv předchozího projednání s odbornou veřejností, profesními asociacemi a hlavně po absenci diskuze s ostatními zúčastněnými subjekty. Odborníci ze SOVAK ČR a CzWA se následně účastnili připomínkového řízení společně se zástupci vybraných povinných připomínkových míst. Během MPŘ bylo soustředěno velké množství věcných připomínek svědčících o skutečnosti, že předložený návrh má řadu zásadních a předkladatelem neřešených dopadů. Vlastní návrh nového nařízení do jednání Vlády ČR doprovázela řada nevypořádaných rozporů, zejména s Hospodářskou komorou ČR, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství.
Výsledkem projednání ve vládě bylo schválení nařízení vlády č. 401/2015 Sb. která obsahuje původní hodnoty BAT. Současně ale bylo přijato usnesení vlády ČR z 14. 12. 2015 pod č. 1022 obsahující ustanovení: „Vláda ukládá ministru životního prostředí ve spolupráci s ministry průmyslu a obchodu a zemědělství zpracovat do 15. dubna 2016 novelu nařízení vlády spočívající ve vypuštění nebo významném zpřísnění číselných hodnot uvedených v příloze č. 7 nařízení vlády uvedeného v bodě I tohoto usnesení.“
Pojem BAT zavádí do evropského komunitárního práva („acquiscommunautaire“) v oblasti vypouštění odpadních vod Rámcová vodní směrnice č. 2000/60/ES. Použití nejlepších dostupných technologií je uloženo členským státům EU v souvislosti se zavedením tzv. sdruženého přístupu k bodovým a difúzním zdrojům znečišťování a to v článku 10 směrnice, který se stal povinným v ČR v roce 2015.
Nejlepší dostupné technologie jsou v nařízení vlády č. 401/2015 Sb. definovány v příloze 7 nejen slovním popisem, ale i dosažitelnými hodnotami koncentrací a účinnosti čištění pro jednotlivé ukazatele znečištění. Z hlediska použitelnosti BAT při rozhodování vodoprávních úřadů jsou pak mnohem významnějším parametrem konkrétní limity BAT, než slovní popisy technologie. V České republice existuje značná rozmanitost v technických zařízeních i technologických procesech použitelných pro čištění odpadních vod a volba vhodné technologie je tak dána různými kritérii při respektování velikosti daného zdroje znečištění. I stručné popisy BAT v sobě nesou některé exaktní návrhové ukazatele, které charakterizují danou skupinu technologií. Konstrukce limitních hodnot BAT vychází nejen z provozně a technicky přijatelných podmínek, ale zahrnuje v sobě i sociální a ekonomickou únosnost plnění těchto limitů. Tyto hodnoty musejí být garantované a na odtoku z ČOV dosahované i za nejméně příznivých podmínek. V praxi je často dosahováno za příznivých podmínek lepších hodnot, což vede ke snaze některých správních úřadů tyto hodnoty stanovit jako odtokové limity a učinit tak z hodnot dosahovaných hodnoty limitní.
Od původního nastavení limitů BAT (původně byly nastaveny na úrovni o cca 50 % přísnější než emisní standardy) uplynulo již více jak 5 let, a tak je nasnadě požadovat, aby odpovědný resort ve spolupráci s odborníky zahájil práce na pravidelné revizi BAT v návaznosti na technologické a ekonomické změny v oboru. Požadavek na zpřísnění limitů BAT pro organický uhlík lze považovat za oprávněný. V případě dusíkatého znečištění je nutné vzít v potaz skutečnost, že podíl celkového dusíku z bodových zdrojů kategorie nad 10 000 EO představuje v podmínkách ČR cca 20% celkového znečištění povrchových vod dusíkem a významně se nepodílejí na eutrofizaci vnitrozemských vod. Největší debaty se však vedou nad zpřísněním limitů BAT pro celkový fosfor. Má smysl vyžadovat na odtoku z ČOV koncentrace celkového fosforu v rozsahu 0,02 – 0,05 mg/l kvůli omezení eutrofizace, když na daném recipientu není řešena problematika vnosu fosforu z difúzních zdrojů, jakými jsou neregistrované výpusti, drenáže, splachy z polí apod.? Jako vhodnější se nám proto jeví zavedení dvou limitů BAT pro celkový fosfor pro „obecně citlivé oblasti“ a pro citlivé oblasti, kde vodoprávní úřad řádně zdůvodní na základě podkladů správce povodí potřebu přísnějšího limitu (zdroj vody pro vodárenské účely). V takovém případě je ovšem nutno kompenzovat zvýšené investiční a provozní náklady na čištění odpadních vod v dané ČOV z centrálních zdrojů státu či větší aglomerace, která vodu využívá, aby nedošlo k navýšení ceny za čištění odpadních vod pro obyvatele nad úroveň obvyklou v jiných místech, neboli aby občané nenesli náklady na ochranu vodárenského zdroje sami.
Princip BAT při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových se nám proto jeví v podmínkách ČR klíčový s důrazem na zachování dosažitelných hodnot koncentrací a účinnosti čištění. V případě zpřísňování jednotlivých limitů BAT je nutné do budoucna více zohledňovat kombinaci bodových a difuzních zdrojů znečištění.
redakce z podkladů Prof. Jiřího Wannera, Ing. Milana Lánského a Ing. Ondřeje Beneše