Výsledky letošního ročníku fotografické soutěže VODA 2017, tentokrát na téma Voda ve všech podobách, byly slavnostně vyhlášeny na výstavě VODOVODY-KANALIZACE 2017. Pokud Vás zajímá, proč se autoři fotografií do soutěže přihlásili, jak vznikala jejich díla a jak vnímají focení vody a vůbec vodu jako takovou, přečtěte si následující anketu.

1. místo: Lucie Mrázová – Cesta	2. místo Petr Boček – Davle	3. místo Boris Renner – Korálky

                                         

1. Co Vás motivovalo k přihlášení se do fotografické soutěže VODA 2017?

Petr Boček: Zaujala mne zmínka o soutěži na facebooku stránky Naše voda, kterou sleduji. Téma soutěže bylo pro mne lákavé, protože fotografování vody považuji za mimořádně zajímavé a fotek s tímto tématem mám hodně.

Alena Makovcová: Jednak mě motivovalo, že jsem tuto soutěž neznala a zajímalo mne, jaké se sejdou soutěžní fotografie a také to byla výzva. Líbil se mi název. 

Lucie Mrázová: Shodou okolností jsem si fotila soubor fotografií s názvem Voda a když jsem na soutěž narazila, rozhodla jsem se, že se podělím a zúčastním se.

Boris Renner: Mám rád focení.  

Jan Smekal: Motivoval mě tiskový mluvčí SmVaKu Marek Síbrt, který mi o soutěži řekl a napsal, ať do ní zkusím poslat nějaké fotky, tak jsem to zkusil.

Marek Velechovský: Doporučení od Lenky Novákové z Povodí, která nás provázela při exkurzi v Nymburském zdymadle.

Jan Watzek: Letošní téma Voda ve všech podobách bylo dost široké, takže mě zajímalo, jak uspěji v konkurenci různých žánrů, jelikož například makro nefotím.

2. Jaký máte vztah k oboru vodovodů a kanalizací, případně k vodě jako takové?

Petr Boček: Voda je základ všeho, nejdůležitější životodárný prvek. V našich podmínkách si to stále ještě neuvědomujeme, jak je potřeba s ní šetřit a jak vzácná je čistá voda. Obávám se však, že nás budoucí sucha o tom v brzké době poučí.

Alena Makovcová: Upřímně, příliš jsem neřešila, kdo soutěž vyhlásil. Spíš mám opravdu ráda přírodu, fotím zejména krajinu, jejíž je voda nedílnou součástí a fotkám dodává hloubku a uklidňující pojetí.

Lucie Mrázová: Kanalizace mě odjakživa fascinují, podzemní chodby, tajemství, a přitom úžasná logistika. Bohužel jsem nikdy nenašla dost odvahy se do kanalizace podívat, tak si říkám, že třeba po vzoru Prahy vzniknou komentované prohlídky kanalizační sítě i v Moravskoslezském kraji.

Boris Renner: Mám několik přátel, kteří pracují v oboru.

Jan Smekal: K oboru žádný bližší vztah nemám, ale vodu vnímám jako něco, bez čeho bychom jen stěží mohli fungovat. Mám dojem, že si dneska spousta lidí neváží těch nejobyčejnějších věcí, protože jsou zhýčkaní tím, co všechno dnešní doba umožňuje. Měli bychom si uvědomit, že ne všude na světě mají k vodě tak snadný přístup jako my. U nás ji můžeme pít, koupat se, aniž bychom se museli obávat toho, že se nám něco stane. Ne všichni mají takové štěstí a toho bychom si určitě měli vážit a uvědomovat si to.

Marek Velechovský: Vodu jako takovou mám rád. Vodovody a kanalizace mám spojené s politikou.

Jan Watzek: S vodou je provázán celý můj život. Můj otec potápěč nás odmalička bral k vodě, později jsem k potápění přidal i rybaření. Nyní jsem tyto koníčky opustil na úkor focení, ale určitě se k nim jednou vrátím. Zároveň mě voda provází i profesně, pracuji totiž jako krajinný ekolog se zaměřením na vodní ekosystémy.

 

Snímky oceněné čestným uznáním

 

Alena Makovcová – Pokud máte cíl, bariéry neexistují	Jan Watzek – Maják

 

Jan Smekal – Osamocená	Marek Velechovský – I love voda

                            

                                                                                                               

Boris Renner – ...a voda zase poteče 

3. Jak vznikaly soutěžní fotografie? Máte s nimi spojený i nějaký zajímavý osobní zážitek?

Petr Boček: Každá ze soutěžních fotografií je spjata s krásnou procházkou do přírody. Vítězná fotografie vznikla náhodou na Slapech, kdy jsme došli na konec cesty u vody, seděli na schůdkách, mizejících ve vodě a pozorovali pár jablíček ve vodě a sluneční odlesky. Byla to velká výzva ten sluneční jas ve vodě zachytit a s pomocí blesku se podařila tato zvláštní fotografie.

Alena Makovcová: Oceněná fotka vznikla v Kanadě, když jsme se začátkem října s přáteli rozhodli, že půjdeme vyzkoušet kanoe na jezero. Jen jsme si jaksi neuvědomili, že v noci už zřejmě mrzlo. Poté co jsme došli k „tajnému“ jezeru, o kterém vědí jen místní, zjistili jsme, že na jezeře je už několikacentimetrová vrstva ledu. To nás ovšem neodradilo a snažili jsme se všemi silami dopádlovat na ostrov. Asi po hodině a půl dřiny, kdy jsme urazili sotva pár metrů a začaly nám omrzat končetiny, jsme to sice vzdali, ale rozlámaný led vytvořil na hladině zajímavou strukturu připomínající cestu.

Lucie Mrázová: Soutěžní fotografie vznikly jedno příjemné odpoledne, kdy jsem se s nejmladší dcerou v krosně, foťákem přes rameno a psem u nohy vydala „lovit“ okolo rybníku Nezmar v Dolním Benešově. Zajímavý osobní zážitek je pro mě v podstatě každá procházka v přírodě – člověk může chodit na stejné místo každý den a pokaždé je to tam jiné :-)

Jan Smekal: Už si úplně nevzpomenu na všechny, ale pokud jde o oceněnou, kterou jsem nazval Osamocená, tak na to si pamatuju poměrně dobře. Byl jsem na přehradě Olešná fotit západ slunce. Zprvu jsem chtěl komponovat úplně jiný záběr, ale když jsem pak viděl ptáky létat těsně nad hladinou, tak jsem změnil svůj původní záměr. Fotil jsem vyloženě jen vodní hladinu a snažil se do ní létající ptáky zajímavě zakomponovat. Po nějaké době jsem si všiml, že ve vodě plave kačena a tento záběr se mi nakonec líbil ze všech nejvíce, tak jsem ho do soutěže poslal. Ukázalo se tak, že mnohé fotky nejdou naplánovat dopředu. Je to vždycky hlavně o tom dobře se dívat kolem sebe. Pokud jde o ostatní, tak bych ještě zmínil Satinský vodopád v Malenovicích pod Lysou horou. Je to moje srdeční záležitost, na to místo vyrážím vždycky, když si chci pročistit hlavu :-)

Boris Renner: Jedno jarní ráno jsem viděl zmrzlou pavučinku :-)

Marek Velechovský: Hodiny měření, zkoušení, svícení, stínění ....

Jan Watzek: Pro dobrou fotku je potřeba i něco vytrpět, řekl bych, že mokré nohavice jsou standardem. S fotografiemi mě pojí zážitky z cest. Soutěžní fotografie vznikaly na březích Severního moře, Tichého oceánu nebo třeba v klidu japonské zahrady.

4. Podtitul soutěže letos zněl Voda ve všech podobách, v jaké podobě vodu nejraději fotíte?

Petr Boček: Voda je inspirující ve všech skupenstvích – jako rosné kapky, pára nad jezerem, jinovatka, sníh, tekoucí potoky i vodopády, neumím rozhodnout, jaké fotky preferuji, baví mne vše, i když nejvděčnější na focení jsou asi přírodní detaily s vodou.

Alena Makovcová: Vodu nejraději fotím v pohybu – to znamená potoky, řeky, oceán, zkrátka když je tam vidět dynamika a síla vody.

Lucie Mrázová: Vodu fotím nejraději v přírodě, vodní nádrže, odrazy v kalužích, kapky rosy nebo deště na rostlinách.

Jan Smekal: Vzhledem k tomu, že píšu a fotím pro noviny, tak fotím především reportáže. Proto si témata tolik nevybírám, ale spíše ona si vybírají mě :-) Vodu jsem tak fotil například, když byly povodně, ovšem to bohužel páchala škody. Na druhou stranu při testu koupališť či článcích o začátku letní sezony si člověk na koupalištích uvědomil, že se díky ní mohou lidé osvěžit v úmorných vedrech.

Boris Renner: Nejraději mlhu.

Marek Velechovský: Nejraději život ve vodě a vše okolo toho.

Jan Watzek: Určitě mám nejradši klidnou zrcadlící se hladinu jezer třeba ve Skotsku nebo v Kanadě. Krajina je tam sama o sobě krásná, takto máte možnost tuto krásu vidět dvakrát. Nepohrdnu ani bezejmenným potůčkem někde v Krušných horách a mám rád kulturní rybniční krajinu. Rozhodně sympatické jsou mi čisté rybníky, na kterých se citlivě hospodaří a nespoutané úseky řek, kde si voda může dělat co chce.

5. Čím Vás voda nejvíce inspiruje?

Petr Boček: Rozmanitostí svého skupenství a jak dokáže čarovat s krajinou.

Alena Makovcová: Voda je pro mě nekonečnou inspirací – mám ráda proměny vody v průběhu roku, kdy jedna lokalita podle okolních podmínek mění svůj vzhled a kouzlo.

Lucie Mrázová: Voda mě inspiruje svojí čistotou, klidem a zároveň neuvěřitelnou silou, schopností měnit skupenství a dávat život. Bez ní bychom tu nebyli.

Boris Renner: Je to stejně mocný živel jako oheň. Má obrovskou sílu!

Marek Velechovský: Životem.

Jan Watzek: Vodu můžete vnímat všemi smysly. Jako fotografa krajiny mě zajímá každá vodní plocha, ve které hledám zajímavé odrazy, mrtvé stromy, kameny...  Já se v suché krajině necítím dobře, asi by mi bylo lépe ve Skotsku než někde v Utahu. I ve městě, kde protéká řeka se člověk cítí lépe a pořád ho to táhne k vodě na loďky, náplavky a ostrovy. Cítím potřebu se obklopovat vodou, takže inspiraci z ní čerpám tak nějak přirozeně.

Všechny hodnocené fotografie naleznete ve Fotogalerii zde a zde.

Anketu připravila Ivana Weinzettlová Jungová.