Ve Velkém sále Novoměstské radnice v Praze se dne 27. 11. 2019 proběhlo již 5. pokračování mezinárodní konference Počítáme s vodou, tentokrát s podtitulkem Revitalizace veřejných prostor se zapojením modro-zelené infrastruktury. Konferenci organizoval 01/71 ZO ČSOP Koniklec pod záštitou ministra životního prostředí a mediálním partnerem byl i časopis Sovak.

Na úvod promluvili ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Ing. Petr Valdman a doc. Ing. David Stránský, Ph.D., z ČVUT v Praze a CzWA. Ing. Petr Valdman připomenul stávající pozitivní kroky, a to první strategický dokument týkající se hospodaření se srážkovými vodami a změny v novele vodního zákona, ale i výhledové zlepšení situace ohledně dotací v novém programovacím období. Podporu by tak měly získat i kombinace energetických úspor a hospodaření se srážkovými vodami včetně realizací s prvky modro-zelené infrastruktury.

Doc. Ing. David Stránský, Ph.D., zmínil návrh Akčního plánu Hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích zpracovaný CzWA – Asociací pro vodu ČR pro Ministerstvo životního prostředí, který pojmenovává 200 deficitů hodných pozornosti. Zdůraznil také nutnost oborového přesahu, kdy si problematika žádá odborníky napříč profesemi.

Zahraniční inspirací byla přednáška Dr. Ing. Mathiase Kaisera, majitele firmy KaiserIngenieure v Dortmundu z Německa, který připomenul výrazný posun v Porúří od té doby, kdy se zástupci 17 obcí sdružených ve vodohospodářském svazu Emschergenossenschaft v roce 2005 v takzvané Budoucí úmluvě o srážkové vodě zavázali odpojit 15 % nepropustných ploch během 15 let. Tento prvotní důležitý krok přispěl tak k zahájení řady užitečných projektů: využití bývalých chladicích věží pro retenci dešťových vod, vytvoření jezera Phönix s přístavem či revitalizaci severní periferie Dortmundu.

Rovněž Dánsko může nabídnout své bohaté zkušenosti s aplikací projektů, a to vztahujících se k řešení zaplavování přívalovými dešti. Na konferenci účastníky seznámila s příkladem dobré praxe Marianne Skov, specialistka na povodňová rizika z firmy Rambøll. V Kodani vznikla tzv. povodňová ulice na Náměstí svaté Anny (Sankt Annæ Plads). Důvodem častého zaplavování přívalovými dešti bylo umístění na nejnižším bodě a blízkost přístavu. Po velké průtrži mračen 2. června 2011, která způsobila řadu škod, se městský úřad v Kodani rozhodl pro proměnu náměstí, a to jak pro přizpůsobení prostoru, tak aby fungoval jako protipovodňová ochrana, ale i se zlepšilo jeho estetického působení. Ve středu náměstí vznikl tak retenční prostor o objemu 400 m3 (pro zachycení objemu stoletého deště) a je zajištěn odvod srážkových vod tunelem do přístavu. Obyvatelé města navíc získali místo příjemné pro život.

Odborný program zahrnoval prezentace dalších zajímavých řečníků, o nichž se více dozvíte v podrobnějším článku v některém z příštích čísel časopisu Sovak.